³§´Ç³Ü³ó°ù²Ô£ºV?ichni v¨ªme, ?e mnoho odpadn¨ªch materi¨¢l? mus¨ª b?t zpracov¨¢no drti?em v hutnick¨¦m, hornick¨¦m, chemick¨¦m, cementov¨¦m a dal?¨ªch pr?myslov?ch odv¨§tv¨ªch.

V?ichni v¨ªme, ?e mnoho odpadn¨ªch materi¨¢l? mus¨ª b?t zpracov¨¢no drti?em v hutnick¨¦m, hornick¨¦m, chemick¨¦m, cementov¨¦m a dal?¨ªch pr?myslov?ch odv¨§tv¨ªch. Jako nezbytn? stroj pro v?robu ?t¨§rkop¨ªsku,
Ji? v primitivn¨ª dob¨§ se objevily jednoduch¨¦ drti?e. S rozvojem lidsk¨¦ civilizace pro?el tento jednoduch? drti? evoluc¨ª od manu¨¢ln¨ª p?es parn¨ª ¨¦ru a? po strojovou inteligenci. To znamen¨¢, ?e existuje modern¨ª pr?myslov¨¢ evoluce drti??.
Ji? kolem roku 2000 p?. n. l. m¨§la ?¨ªna nej¨²?asn¨§j?¨ª n¨¢stroj ¨C Chu Jiu, hlavn¨ª n¨¢stroj na loup¨¢n¨ª obilovin. Pozd¨§ji se vyvinul v ped¨¢lov? (200 p?. n. l. a? 100 p?. n. l.). P?esto?e tyto n¨¢stroje nemohou konkurovat sou?asn?m elektrick?m stroj?m, maj¨ª prototyp ml?nku a jejich zp?sob drcen¨ª je st¨¢le p?eru?ovan?.
?¨¢ruvzdorn¨¢ ml?nsk¨¢ s¨ªla zv¨ª?at nep?etr?it¨§ drcela n¨¢stroje, jak je pou?¨ªvala lidsk¨¢ civilizace v ran¨¦m obdob¨ª. Druh?m je valcov? ml?n (kter? se objevil pozd¨§ji ne? zv¨ª?ec¨ª).
Dv¨§ st¨§ let pot¨¦, na z¨¢klad¨§ t¨§chto dvou n¨¢stroj?, vyvinul starov¨§k? ?¨ª¨¾an Du Yu vodn¨ª ml?n s hydraulickou energi¨ª jako poj¨ªzdn¨ª silou, aby zv??il ¨²?innost drcen¨ª na novou ¨²rove¨¾. Krom¨§ pou?it¨ª pro zpracov¨¢n¨ª obil¨ª se tyto n¨¢stroje postupn¨§ roz?¨ª?ily i na drcen¨ª jin?ch materi¨¢l?.
Mletn¨ªk s poh¨¢n¨§n¨ªm zv¨ª?ec¨ª silou
P?ed 19. stolet¨ªm zem¨§ po cel¨¦m sv¨§t¨§ st¨¢le pou?¨ªvaly p?vodn¨ª ru?n¨ª metody k drcen¨ª a t?¨ªd¨§n¨ª materi¨¢lu. S pokrokem spole?nosti a technologie tato p?vodn¨ª ru?n¨ª metoda ji? nedok¨¢zala uspokojit pot?eby rozvoje v?roby.
P?¨ªchodem parn¨ª a elektrick¨¦ ¨¦ry se v?ak v?echno zm¨§nilo.
Lid¨¦ za?ali pozn¨¢vat stroje a za?ali vyv¨ªjet za?¨ªzen¨ª pro drcen¨ª a t?¨ªd¨§n¨ª, kter¨¢ nahradila ru?n¨ª pr¨¢ci.
V roce 1806 se objevil valcov? drti? poh¨¢n¨§n? parn¨ªm strojem.

Parn¨ª ml?n na drcen¨ª hornin na z¨¢vod¨§
V roce 1858 vynalezl Ameri?an E.W. Black ?elistov? drti? na drcen¨ª kamen¨ª.
Prvn¨ª ?elistov? drti? na sv¨§t¨§ navr?en? a vyroben? Ameri?anem E.W. Blackem
Konstrukce ?elistov¨¦ho drti?e je typu s dvojit?m dr?¨¢kem (jednoduch? kyvn? typ). D¨ªky v?hod¨¢m jednoduch¨¦ konstrukce, snadn¨¦ v?roby a ¨²dr?by, spolehliv¨¦mu provozu, mal¨¦ velikosti a v??ce se st¨¢le hojn¨§ pou?¨ªv¨¢ k drcen¨ª r?zn?ch materi¨¢l?, jako jsou r?zn¨¦ rudy, rozpou?t¨§dla, struska, stavebn¨ª k¨¢men a mramor a dal?¨ª.

K roku 1878 Ameri?an¨¦ vynalezli rota?n¨ª drti? s nep?etr?it?m drcen¨ªm; jeho produk?n¨ª ¨²?innost je mnohem vy??¨ª ne? u p?eru?ovan¨¦ho drcen¨ª ?elistov?m drti?em.
Americk? rota?n¨ª drti?
V roce 1895 Ameri?an William vynalezl impaktn¨ª drti? s ni??¨ª spot?ebou energie.
S neust¨¢l?m rozvojem produktivity ?elistov? drti? nedok¨¢zal pln¨§ uspokojit pot?eby drcen¨ª. Proto lid¨¦ navrhli ¨²?inn¨§j?¨ª impaktn¨ª drti?.

V?voj impaktn¨ªho drti?e lze datovat do 50. let 20. stolet¨ª, kdy se struktura drti?e za?ala m¨§nit.
Do roku 1924 N¨§mci nejprve vyvinuli jedno- a dvourotorov¨¦ n¨¢razov¨¦ drti?e.
V roce 1942, na z¨¢klad¨§ konstruk?n¨ªch rys? a principu ?innosti drti?e s klecov?m klec¨ª, Anderson vynalezl ?adu drti?? AP, kter¨¢ se podob¨¢ modern¨ªm n¨¢razov?m drti??m.
Stroj zvl¨¢d¨¢ relativn¨§ velk¨¦ materi¨¢ly s vysokou produktivitou. Jeho jednoduch¨¢ konstrukce je vhodn¨§j?¨ª pro ¨²dr?bu, tak?e se tento typ n¨¢razov¨¦ho drti?e rychle vyv¨ªjel.
Do roku 1948 americk¨¢ spole?nost vyvinula hydraulick? ku?elov? drti?, kter? se od t¨¦ doby pou?¨ªv¨¢ v pr?myslov?ch odv¨§tv¨ªch.
Prvn¨ª ku?elov? drti? na sv¨§t¨§ p?vodn¨§ vyrobili brat?i Symonsovi (Symons?v ku?elov? drti?). H?¨ªdel je zasazena do excentrick?ch z¨¢v¨§s? a poh¨¢n¨§na jimi k pohybu kyvadla pohybliv¨¦ho ku?ele. Pohybem pohybliv¨¦ho ku?elov¨¦ho oblo?en¨ª tam a zp¨§t je hornina drcena a oh?b¨¢na nep?etr?it¨§ v drt¨ªc¨ª komo?e.
Hydraulick? ku?elov? drti?
S rostouc¨ª dokonalost¨ª teorie drcen¨ª a dal?¨ªm rozvojem v¨§dy a techniky se objevuj¨ª r?zn¨¦ druhy vysoce v?konn?ch drti??. Tyto drti?e zna?n¨§ zlep?ily ¨²?innost drcen¨ª.

R?zn¨¦ pr?myslov¨¦ odv¨§tv¨ª maj¨ª r?zn¨¦ po?adavky na produkty, proto se objevila ?irok¨¢ ?k¨¢la drtic¨ªch stroj? na z¨¢klad¨§ r?zn?ch princip? ?innosti, jako jsou vibra?n¨ª ml?ny, p¨ªse?n¨¦ ml?ny a koloidn¨ª ml?ny.
Ji? v 70. letech 20. stolet¨ª byly vyvinuty velk¨¦ rota?n¨ª drti?e s produkc¨ª 5?000 tun za hodinu a pr?m¨§rem materi¨¢lu 2?000 milimetr?.

Sou?asn¨§, s c¨ªlem zv??it mobilitu drti?e, byl vyvinut mobiln¨ª drtic¨ª a t?¨ªdic¨ª z¨¢vod, kter? se mohl flexibiln¨§ pohybovat v oblastech rychl¨¦ho p?em¨ªst¨§n¨ª a stal se extr¨¦mn¨§ popul¨¢rn¨ª.
?¨ªna za?ala s v?robou drti?? a? v 50. letech 20. stolet¨ª. Dom¨¢c¨ª dopadov¨¦ drti?e byly p?ed 80. l¨¦ty 20. stolet¨ª omezeny na st?edn¨§ tvrd¨¦ a tvrd¨¦ materi¨¢ly, jako je uhl¨ª a v¨¢penec. A? na konci 80. let 20. stolet¨ª ?¨ªna zavedla drti? tvrd?ch hornin typu KHD, kter? zaplnil
Dom¨¢c¨ª pevn¨¢ linka na drtic¨ª a t?¨ªdic¨ª v?robu
Nicm¨¦n¨§ po 21. stolet¨ª ?¨ªnsk¨¦ drtic¨ª za?¨ªzen¨ª za?ilo mimo?¨¢dn¨§ rychl? rozvoj a mezera mezi ?¨ªnou a mezin¨¢rodn¨ª ?pi?kovou ¨²rovn¨ª se postupn¨§ zmen?ovala. ?¨ªna si v podstat¨§ vytvo?ila kompletn¨ª v?robn¨ª syst¨¦m (nez¨¢visl? v?voj a v?roba) drti??, kter¨¦ se ?iroce pou?¨ªvaj¨ª v t¨§?b¨§, stavebnictv¨ª, chemick¨¦m a hutnick¨¦m pr?myslu a dal?¨ªch oblastech. Sou?asn¨§ se odv¨§tv¨ª p?¨ªslu?enstv¨ª pro drtic¨ª stroje jist¨§ do?k¨¢ nov¨¦ho rozvoje.





















